lol

Kniha: Host do domu

Autor: Jiří Wolker

Přidal(a): Rafi

• Vystudoval gymnázium
• Účastnil se skautských táborů (pod vedením A. Svojsíka na Orlovech, nedaleko Lipnice)
• K umění měl blízko díky svému nadání literárnímu, hudebnímu a výtvarnému
• Byl politicky činný v KSČ
• Sblížil se s brněnskou Literární skupinou, která vydával časopis Host.
• Díky sociálnímu reformismu se s Literární skupinou rozešel a vstoupil do revolučního seskupení komunistických umělců Devětsil, které však brzy opustil
• Z předtuchy své brzké smrti si napsal vlastní epitaf: Zde leží Jiří Wolker, básník, jež miloval svět, a pro spravedlnost jeho chtěl se bít, dřív však, než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let
• Trpěl vážnou plicní chorobou – tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství

DÍLO

• Z jeho prózy zaujaly pohádky O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi
• Neúspěšné byly jeho dramatické pokusy Hrob, Nejvyšší oběť.
• Napsal sociální balady- Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti
• Jeho dílo lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž byl nejvýznačnějším představitelem
• Jeho tvorbu nejvíce ovlivnili Zdeněk Nejedlý aFrantišek Xaver Šalda

• Proletářské umění (1922, spolu s Karlem Teigem) – programová a teoretická stať, zformulována základní východiska tohoto uměleckého směru
• Host do domu – sbírka, která vznikla z jeho gymnazijních prací
• Těžká hodina – jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, ta má již úplně jinou podobu než v 19. stol. (Karel Jaromír Erben). U Erbena je člověk drcen silou osudu a nemohl se bránit, naproti tomu u Wolkera je člověk drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická – zabývá se sociálními problémy. Wolker se v této sbírce ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Balady se odehrávají v městském prostředí, líčí zde špatné sociální poměry.Těžká hodina – sbírka sociální poezie, ve které Wolker ukazuje na nutnost zničit starý svět, aby mohl být vybudován svět
• O milionáři, který ukradl slunce – pokus o sociální pohádku, která je silně ovlivněna myšlenkou bohatý = zloděj a špatný člověk.
• Polární záře – pokus o román – napsal pouze zlomek
• Tři hry – obsahuje tato dramata: Nemocnice, Hrob a nejvyšší oběť
• Do boje, lásko, leť – soubor Wolkrových básní (obsahuje např. básně Dívka, Nemocný, U rentgenu, Epitaf, Umírající…) a dopisů jeho přítelkyni Máni Koldové z doby, kdy vážně onemocněl a byl převezen do sanatoria v Tatranské Poljance

Host do domu (1921)

Literární druh: lyricko-epické dílo

Literární žánr: básně

Umělecký směr: vitalismus, proletářská poezie

• Poezie prostých věcí
• Vyjádření radosti ze života, vliv domova – šteští, radost, klid a rodinná pohoda

TÉMATIKA

3 oddíly:

• Chlapec – verše vyjadřují důvěru v život, optimismus, blízký vztah k nejobyčejnějším věcem (básně Chlapec, Poštovní schránka)
• Ukřižované srdce – tento oddíl si všímá bídy a utrpení; poezie solidarity a vzpoury (báseň Dláždění)
• Host do domu – touha po harmonii a důvěrný pohled na svět připomínají oddíl první, chybí ovšem výrazná dětská stylizace, smrt je chápána jako přirozená součást života, brána do nového probuzení; básník se vyznává z lásky k tomuto světu

– Objevuje se zde pokorný pohled na svět, soucit (křesťanský) s chudými a trpícími, lyrizace všedních věcí a všedního dne

– K věcem kolem sebe přistupuje jako k živým bytostem a rozmlouvá s nimi (např. báseň Poštovní schránka, Věci, …)

– V díle prezentuje názor, že rozpory se mají řešit láskou.

INSPIRACE

• Autor chce udělat svět krásnějším, inspirací jsou mu oblíbené, nebo úplně obyčejné věci
• Poukazuje také na svá oblíbená místa (svatý kopeček)

NÁZEV

• Původní název Wolkerovy knížky zněl Ráj srdce, zatímco Kalistův opus se jmenoval Host do domu. Oba přátelé si pak názvy svých děl vyměnili.

POSTAVY

• Středem básnického prostoru je lyrický subjekt (básníkovo alter ego), vyjadřující své vjemy, pociy, svá přesvědčení i střípky svých zážitků, reminiscencí či představ
• Sám se charakterizuje jako „dospělý chlapec, student a socialista“ (báseň Svatý Kopeček)
• Objevují se zde také postavy dětí, zamilovaných párů, vojenských odvedenců a smutných dívek (báseň Rekruti), ale i opilců (báseň Ze soboty na neděli)
• Postavy jsou vybaveny pouze těmi nejtypičtějšími vlastnostmi (např. maminka je starostlivá)
• Jen v závěrečném Svatém Kopečku mají postavy kamarádů konkrétní jména a jsou opatřeny detaily z všedního života (dozvídáme se o jejich povolání apod.)

JAZYK

• Většina básní je rýmovaná, objevuje se zde rým sdružený i střídavý, výjimečně také složitější rýmové struktury.
• Svatý kopeček – inpirace Apollinérovým pásmem
• Pravidelný, výrazný rytmus a krátké verše zdůrazňují až písňovou jednoduchost formy
• Hlavním stylovým prostředkem je průzračná, snadno čitelná metafora
• Autor hojně používá personifikace a zdrobnělin, aby jazykově vyjádřil své básnické gesto

KOMPOZICE

• básně nevelké rozsahem (vyjma básně Svatý Kopeček)-
• prostý verš
• příznačný motiv očí a srdce
• verše přiřazované jeden k druhému jakoby samovolně
• na základě melodiky a rytmu volného verše a proudu ústního projevu
• využití gradace, přítomnot náboženských pojmů ( Bůh, andělé,..)

JEDNOTLIVÉ BÁSNĚ

Pokora

• Vyjádření prostoty, pokory, chlapecké naivity, skromnosti, upřímnosti a čistoty citu; základní obraz – kapka rosy na lučním kvítku (asociace s bosým chlapečkem), o níž se opírá dlaní nebe, aby nespadlo

Poštovní schránka

• Obdiv k prosté věci, její poetizace, lyrizace
• Využití přirovnání, kontrastu, metafory, personifikace
• Podobně okouzlení a obdiv k prosté kráse věcí a jevů – báseň Dláždění, Kamna aj.

Žně

• Krása letní přírody, období žní, vznešenost lidské práce, básníkova družnost, pocit sounáležitosti, metoda postupně rozvíjené metafory, gradace

Věci

• Projev lásky k obyčejným věcem a světu, dialog s věcmi, zživotnění, personifikace,
• úžas nad básnivostí světa a věcí; postup gradace, využití přirovnání, paralely

Svatý kopeček

• odlišnost obsahu i formy (rozsáhlá báseň, proměna poezie okouzlení, soucitu a touhy po harmonii v poezii společenské activity)
• báseň – myšlenkově závažnější, doklad změny básnikova pohledu na svět -> opouští idylické pojetí světa
• pocit básníkova štěstí spjat se štěstím všech (cit lidské družnosti a vědomí mravní odpovědnosti vůči společnosti
• lyrický subjekt („já“) se proměňuje v oslovující „my“, touha vytvořit spravedlivý svět
• Vrací se v ní do rodného kraje, kdy přijel z Prahy k nemocné babičce – potěšit ji a rozveselit. Prochází se po lese, potkává přátele a spolužáky, vypráví si s nimi o Leninovi. Všímá si, jak se vše kolem změnilo. Změnil se i on – už není malý chlapec, ale „student a socialista, věřící v sebe, železné vynálezy a dobrého Ježíše Krista“. Přitom je odhodlaný spolu s ostatními „uzdravit svět“ a vyzývá k odporu: „ať to, v co věříme dnes, též zítra provedem.“

– Některé básně jsou velmi autobiografické (odchod do Prahy na studia, stesk po domově, jako např. v básni Svatodušní svátky) Chlapec se seznamuje se světem, „s kamením“, hledá „cestu“ (báseň Vzdálená milá), místo mezi lidmi (báseň Žně)

– Obdivuje prosté věci, které si polidšťuje, zdůvěrňuje (básně Poštovní schránka, Kamna)

– V básních jsou časté náboženské motivy, např. v básni Žebráci Pánaboha zdůvěrňuje, polidšťuje (Pán Bůh chodí na návštěvu k lidem jako žebrák). Ve sbírce najdeme také milostnou lyriku (báseň K svátku mé milé)

V druhém oddílu Ukřižované srdce se už objevují výrazné sociální motivy, obrazy bídy, utrpení. Milostná lyrika má hořký tón (báseň Návrat, Zamilovaný).

Třetí oddíl Host do domu začíná stejnojmennou básní. V ní básník otevírá dokořán svůj dům i srdce podle lidové moudrosti „Host do domu – Bůh do domu“. V básni se objevují biblické motivy (básník se vydal s přítelem na cestu, vede je tisíce hvězd apod.)

– Básník opouští dětské vidění světa. Objevuje se motiv smrti, kterou básník pojímá jako běžnou součást života (báseň Smrt: „smrt jsou jenom bílá boží muka na rozcestí, v poli“)

– Vyznává se k lásce ke všem lidem i k celému světu (báseň Věci: „miluji věci a také miluji celý svět“).

– Závěrečná báseň Dnešek je jakýmsi obrazem uzrání básníka, který nalezl životní jistotu.

– Budoucnost v básních líčí optimisticky a budoucí svět jako dokonalý (básně Poutníci, Smrt, Ze soboty na neděli: „Ještě dnes ráno bude neděle“).

– Revolučnost, motiv vzpoury najdeme v básni Dláždění: „dláždění, kamenná organizace / dalo se na pochod ulicí / ohromilo střechy prapory tisíci / s ušlapanými lidskými tvářemi“).

– Básník také realisticky vidí svět se všemi jeho stinnými stránkami (básně Ze soboty na neděli, Host do domu: „na konci dědiny / rostou tiché květiny / ale tu v předměstí / roste jen bída a neštěstí“).